Tamron 12-20/2.8 - Recenze
Tamron mě tentokrát docela překvapil. Představil totiž novinku a zároveň úplně novou, třetí generaci svých objektivů. Zatím (a pravděpodobně i po zbytek letošního roku) bude v téhle řadě jen jeden jediný objektiv. Teorie ale říká, že příští rok by měly přibývat další.
U této vrcholné řady Tamron konečně upustil od všech těch zkratek v názvu objektivu, které si stejně nikdo nepamatuje. Novinka se tak jmenuje prostě a jednoduše Tamron 12-20/2.8. Juchů! 😀
Technické specifikace
Jak už mnozí z vás vědí, nejsem úplně největší zastánce toho, že je nutné znát všechny technické specifikace objektivu. Na druhou stranu si myslím, že tentokrát stojí za to udělat výjimku. Jde přece jen o úplnou novinku v ohniscích, kde se Tamron zatím nepohyboval, takže pár technických údajů se hodí zmínit.
Jedná se o extrémně širokoúhlý objektiv pro plnoformátové snímače. V současné době je dostupný pro bajonet Sony E a Nikon Z (Canonisti mají smůlu, jako obvykle).
Ohnisková vzdálenost: 12–20 mm
Světelnost: F2.8
Úhel pohledu: 121°
Optická konstrukce: 17 optických elementů (XGM, GM a LD) ve 12 skupinách
Minimální zaostřovací vzdálenost: 0,18 m při 12 mm, 0,28 m při 20 mm
Délka objektivu: 119,3 mm pro Sony E a 121,3 mm pro Nikon Z
Váha: 570 g pro Sony E a 585 g pro Nikon Z
Počet lamel clony: 12
Maximální zaclonění: F16
Typ ostřicích motorků: VXD
Pokud někdo nutně potřebuje vidět MTF tabulky, jsou tady.
Fyzicky má objektiv na sobě spoustu tlačítek a přepínačů. Najdete tu programovatelné tlačítko, programovatelný přepínač a USB-C port, přičemž všechno se nastavuje přes Tamron Lens Utility. Dále je tu klasický AF/MF přepínač, zámek manuálního ostření proti nechtěnému posunu, zámek zoomu (ten jde zaaretovat na 12 mm i 20 mm) a také přepínač “Click”, kterým si nastavíte, jestli má clonový prstenec klikat po jednotlivých krocích, nebo se otáčet úplně plynule.
Funkce prstence závisí na bajonetu objektivu. U Sony E slouží ke změně clony, kterou lze nastavovat po jednotlivých krocích nebo přepnout do pozice A, kdy se clona ovládá přímo z fotoaparátu. U Nikonu Z je prstenec bez popisků a jeho funkci si můžete zvolit sami. Může sloužit ke změně clony nebo třeba ke kompenzaci expozice.
Objektiv má, jak je u takhle širokoúhlých skel zvykem, vypouklý přední člen, a tím pádem i integrovanou sluneční clonu. Přední člen při zoomování zajíždí dovnitř, takže objektiv nemění svou délku. S vypouklým předním členem souvisí i nemožnost použít klasické šroubovací filtry. Tam si budeme muset počkat, s čím přijdou výrobci příslušenství. Obvykle se u podobných objektivů používají velké čtvercové filtry. Příjemné ale je, že objektiv umožňuje vložení filtrů za zadní čočku.
Něco z praxe
To by k technickým parametrům asi stačilo a pojďme se podívat trochu do praxe. Už na první pohled na krabici poznáte, že nejde o klasický Tamron, na jaký jsme byli zvyklí. Působí mnohem prémiověji. A ten pocit se ještě umocní ve chvíli, kdy se začnete dobývat dovnitř.
Nejdřív bych měl asi na férovku říct, že jsem objektiv dostal na testování ve chvíli, kdy jsem nastupoval na operaci nohy. Neměl jsem tedy dost prostoru vzít ho tam, kam si podle mě opravdu zaslouží – do přírody, na noční focení nebo třeba do interiérů. Na druhou stranu si myslím, že takových příležitostí ještě bude dost a pro první názor budou stačit i jednodušší testy.
Stihl jsem ho vytáhnout na focení do Prahy (což bylo teda o berlích žůžo, co si budeme povídat :D), místo interiéru domu jsem nafotil interiér auta a udělal pár testovacích snímků na zahradě.
Hned po vyndání z krabice mě překvapilo, jak je objektiv malý a lehký. Když ho porovnám s konkurencí, jsme zhruba na dvou třetinách jejich hmotnosti. Například Sony 12-24/2.8 GM váží 847 gramů, zatímco Tamron jen 570 gramů. To už je rozdíl, který člověk v batohu i na foťáku opravdu pozná.
Tamron 12-20/2.8 v porovnání s Tamronem 16-30/2.8 Di III VXD G2
Tělo objektivu bude nejspíš z nějakého tvrzeného plastu, ale rozhodně nepůsobí lacině. Naopak z něj mám pocit, že tenhle kousek něco vydrží. Povrchová úprava je trochu jiná než u předchozích Tamronů. Je o něco lesklejší a působí dojmem, že by se nemusela tak rychle ošoupat při častém používání. To se mi třeba u 28-75 G2 po letech intenzivního používání stalo, ale ten objektiv jsem měl v ruce prakticky každý den.
Vlastně ani nevím, co bych měl nějak víc rozepisovat. Všechno fungovalo přesně tak, jak má. Ostření, zoomování, změna clony na objektivu… Ze všeho jsem měl prostě pocit, že držím v ruce něco opravdu prémiového. A to mě baví.
Pro mě je tenhle rozsah ohnisek tak trochu neprobádané území. Šestnáct milimetrů bylo doposud nejširší ohnisko, které jsem používal, a musím říct, že ty čtyři milimetry navíc jsou opravdu hodně znát.
Většina konkurenčních objektivů končí na 24 mm, Tamron končí na 20 mm. Je to daň za to, že je objektiv o stovky gramů lehčí a zároveň o pár centimetrů menší. Na druhou stranu je super, že si člověk může vybrat. Pokud někdo opravdu potřebuje 24 mm na delším konci, pořád má možnost sáhnout po klasické 12-24. Pokud ale preferuje menší rozměry a nižší váhu, třeba kvůli cestování, a zároveň chce ultraširoké sklo, které je zhruba o třetinu lehčí a skoro o polovinu levnější (při srovnatelných optických výsledcích, ale o tom ještě bude řeč), tak má konečně možnost i tady. A to se vyplatí.
A teď to, co bude zajímat asi nejvíce lidí z celé recenze - jak je na tom s ostrostí. S klidem na duši můžu říct, že je to žiletka, která v celé druhé generaci objektivů Tamron nemá konkurenci. Už od F2.8 je ostrost úžasná, na F10 je skvělá i ostrost v extrémních rozích. Objektiv lehce vinětuje, stejně tak je i tady přitomná nějaká soudkovitost, ale není to nic, co by nespravilo kliknutí na profil v Lightroomu (Tady mě překvapilo, že už dva týdny před oficiálním oznámením objektivu je v Camera RAW profil na tenhle objektiv, to jsem nečekal!).
Test ostrosti - F2.8
Test ostrosti - F10
Test odlesků
Myslím že v tomto případě řekne video víc než tisíc slov. Udělal jsem srovnávací stejné záběry se stejným tělem (Nikon ZR), stejnými podmínkami s objektivem Tamron 16-30/2.8 Di III VXD G2 (spoiler - 12-20 je na tom líp).
Shrnutí
Takhle širokoúhlý objektiv není na každodenní focení. Naopak bych řekl, že jde o poměrně specifický nástroj. Není to univerzál a největší využití najde hlavně při focení interiérů, architektury, akcí nebo na cestování.
Od profesionálního objektivu člověk očekává profesionální výsledky a Tamron 12-20/2.8 je podle mě bez problémů doručí. Je to prémiový objektiv za prémiovou cenu. Ve skutečnosti je to aktuálně nejdražší objektiv v nabídce Tamronu. Jenže když ho srovnáte s konkurencí, pořád je o desetitisíce levnější a kvalitou výstupu si s ní v ničem nezadá.
Pořád tedy platí to, co říkám u většiny objektivů Tamron – kolem 95 % výkonu za zhruba polovinu ceny. V tomhle konkrétním případě je tím kompromisem hlavně těch posledních 4 mm na delším konci.
A to poslední důležité - stanovená cena na začátek prodeje je 42490,- pro bajonet Sony E a 44990,- pro bajonet Nikon Z.
Já jen doufám, že si tenhle objektiv budu moct zařadit do svého arzenálu Tamronů, protože mě fakt baví! :D
No a zbytek znáte, pokud byste o tenhle (nebo v podstatě vlastně jakýkoliv jiný objektiv od Tamronu) měli zájem a chtěli ho mít trošku za výhodnější cenu, na webu www.penta.cz nebo www.epenta.sk po registraci a zadání Tamron slevového kódu David10 v košíku dostanete cca 13% slevu a to i když je v akci :)
